1        Víctor VALDÉS

Celé jméno: Victor Valdés Arribas
Místo narození: Hospitalet del Llobraget, Španělsko
Datum narození: 14. ledna 1982
Výška: 183 cm
Váha: 78 kg
Číslo dresu: 1
Debut v FCB:
Pozice: brankář
Úspěchy:
FC Barcelona
La Liga 2004/05, 2005/6
Španělský superpohár 2005/06, 2006/07
Liga mistrů 2005/06

Charakteristika:

Mladý, pružný, silný, velmi dobře dovede číst hru, k jeho přednostem patří reflex šelmy. Valdésovy zákroky se někdy zdají až na hranici lidských možností. V minulých letech však Victor občas předvedl chybu, za kterou by se styděli i brankářští začátečníci; s postupem času se však naučil svých fataláních omylů vyvarovat a právem tak patří ke světové gólmanské špičce. I přes nesporné kvality, kterými se prezentuje v jednom z největších klubů Evropy, však stále nedokázal získat důvěru reprezetačních trenérů Španělska.

Biografie:

Victor Valdés Arribas se narodil 14. ledna 1982 v katalánském Hospitalet de Llobraget. I přes svůj nízký věk si dokázal během krátké doby získat neotřesitelnou pozici brankářské jedničky mezi barcelonskými tyčemi. Talentovaný Katalánec se stal velkou oporou FC Barcelony již v dobách koučování Franka Rijkaarda.

Do FC Barcelony přišel mladý Valdés z málo známého klubu Pena Cinco Copas. To bylo v roce 1992. Ještě v témže roce se s rodinou přestěhoval na Tenerife, po třech letech se však do Barcelony vrátil. Postupem času se díky skvělým výkonům propracoval do kádru B-týmu. Tam se prezentoval nadějnými výkony a bylo jen otázkou času, kdy dostane šanci v prvním týmu. Ta doba přišla v sezóně 2002/2003 a Valdés tak cítil velké zadostiučinění vzhledem k tvrdé práci, kterou každý den předváděl. Nastoupil tehdy sice jen k pár zápasům, ale i přesto nasbíral pro mladé brankáře velmi důležitou věc – zkušenosti. Pozici jedničky v brance v té době zastával Argentinec Roberto Bonano, který do Barcelony zamířil z River Plate a tým vedl Louis van Gaal. Holandský kouč a s ním i celý tým ovšem dost pokulhávali za očekáváními fanoušků i expertů, které byly jako každý rok na Barçu kladeny. Louis van Gaal byl tedy odvolán tehdejším prezidentem Joanem Gaspartem.

Následující trenér – Srb Radomir Antič – také nedával nadějnému mladému brankáři moc šancí na ukázání svých skutečných kvalit. Poté ovšem v Barceloně následovala velká "revoluce", spojená s volbou nového prezidenta, později také nového trenéra a znatelného přebudování celého kádru. Jednou z posil se stal i turecký brankář Rüstü Recber, který na Mistrovství světa v Japonsku a Jižní Koreji vychytal pro Turecko překvapující třetí místo a zároveň se stal nejlepším brankářem turnaje. Po sezóně 2002/2003 odešel Argentinec Bonano, takže se nový trenér Frank Rijkaard musel rozhodovat mezi dvojicí Rüstü – Valdés. Nizozemský trenér se ani zdaleka nenacházel v záviděníhodné pozici; na jedné straně stál zkušený a ve výborné formě chytající Rüstü, na straně druhé mladý, talentovaný a navíc barcelonský odchovanec – Victor Valdés. A Rijkaard se rozhodl pro druhou možnost. Své rozhodnutí tehdy zdůvodnil slovy, že: "Rüstü může mít problémy s dorozumíváním se spoluhráči a s organizováním defenzivy". Turecký brankář tak měl pravidelně nastupovat jen v zápasech Copa del Rey, ale Rijkaard postupem času začínal i tam čím dál více upřednostňovat Valdése.

Sezóna 2004/2005 se pak stala v podání Victora Valdése fenomenální. Katalánský brankář chytal nade všechna očekávání a tým v krizových okamžicích podržel. Dosud se jedná o jeho životní období. Mezi tyčemi FC Barcelony nestál tak kvalitní brankář již po velmi dlouhou dobu. Roberto Bonano i Rüstü Recber ve srovnání s mladým Valdésem značně pokulhávali. Potvrdil to také titul pro nejlepšího brankáře Primera Division za soutěžní ročník 2004/2005 - Valdés obdržel trofej Ricarda Zamory, bývalého skvělého brankáře Barcelony. Tento titul - jak jistě fanoušci španělského fotbalu vědí - je udělován brankáři s nejmenším průměrným počtem obdržených branek na zápas. Na druhém místě skončil brankář Realu Madrid Iker Casillas, který sice odchytal o jedno utkání více, ale v počtu obdržených branek zaostával za barcelonským talentem o celých pět! V sezóně 2005/2006 pak Valdés potvrdil své kvality, i když si zároveň neodpustil několik hrubých chyb, které u většiny fanoušků dosud snižují jeho kvality. I přesto dokázal týmu pomoci k vítězství v La Lize i Lize mistrů, dvou nejcennějších soutěžích pro fanoušky Barcelony, když ve finále nejprestižnější klubové soutěže světa bravůrními zákroky vychytal i hvězdu velikosti Thierryho Henryho a patřil tak k nejlepším mužům Barcelony na hřišti. V následující sezóně, která již ovšem nebyla pro klub tak úspěšná, patřil Vicky k nejjistějším hráčům týmu a dokázal, že jeho výkonnost má stoupající tendenci. Za celou ligovou sezónu obdržel pouze 33 branek. I v letech 2007/2008 řešil častá fatální zaváhání obrany a co víc, dokázal se vyvarovat zbytečných chyb, čímž potvrdil své kvality gólmana světové třídy.

Valdés si dokázal získat důvěru i nového trenéra Pepa Guardioly a v Barceloně se teď může chlubit statusem "neprodejný". Příchodu nového brankáře se Victor také obávat nemusí, neboť na lavičce sedí zkušení Albert Jorquera a José Manuel Pinto.

Valdés již několikrát přiznal, že k jeho velkým a zatím nesplněným snům patří debut v dresu španělské reprezentace, kde ovšem na brankářském postu panuje zřejmě největší konkurence na světě… Valdés věřil, že by se jako třetí brankář mohl podívat již na Mistrovství Evropy 2004 do sousedního Portugalska, ale tehdejší trenér Inaki Saéz v konečném rozhodování na pozici "trojky" upřednostnil Daniela Arunzubieho z Athletica Bilbao a lépe se Vitcorovi nevedlo ani v dalších letech, když dosud v dresu Španělska nenastoupil k jedinému zápasu. Valdés však bude o svoji příležitost dozajista i dále bojovat.