5        Carles PUYOL

Celé jméno: Carles Puyol Saforcada
Místo narození: Pobla de Segur, Španělsko
Datum narození: 13. dubna 1978
Výška: 178 cm
Váha: 80 kg
Číslo dresu: 5
Debut v FCB: 2.10.1999
Pozice: střední a pravý obránce
Úspěchy:
FC Barcelona
La Liga 2004/05, 2005/06
Španělský superpohár 2005/06, 2006/07
Liga mistrů 2005/06

Charakteristika:

První a zároveň nejoblíbenější muž týmu. Svým výkonem dokáže strhnout jak spoluhráče, tak i diváky, pro které hraje. Kapitán týmu, jeho fyzická kondice snad nezná hranic. Efektivní v likvidaci soupeřových útoků. Pochází z Katalánska, je to miláček davů.

Biografie:

Carles Puyol - miláček všech fanoušků Barçy. Pochází z Katalánska, takže jeho angažmá v Barceloně bylo pouhou otázkou času. Kapitán Barçy s přezdívkou Lví srdce či Tarzan je nejlepším obráncem "Blaugranas" a zřejmě také celého Španělska, což mluví samo za sebe. Jeho důležitost se ukázala například, když trenér Frank Rijkaard nechal Puyola odpočívat v zápase Copa del Rey v Zaragoze, kde Barça dostala čtyři góly. Carles je v současnosti pro Barçu prostě nenahraditelný a jeho bojovná povaha „nakazila“ i ostatní spoluhráče.

V dresu Barcelony Carles debutoval 2.října roku 1999 na pozici pravého obránce. Hned si vybojoval místo v základní sestavě, nakonec v soutěžní ročníku 1999/00 nastoupil ke čtyřiadvaceti ligovým zápasům. Občas vypomáhal i na levé obraně, ale jeho místo je především v jejím středu.

Puyol sice měří jen 178 cm, ale přesto díky své bojovné povaze a skvělému výskoku dokáže přehlavičkovat i mnohem vyšší útočníky soupeře. Je neustále v pohybu a to i tehdy, když jeho tým útočí, vždy je připraven na moment, kdy by se míč mohl kdejakým způsobem za jeho obranu, už by rychlé útočníky těžko doběhl. Když hrál v sezóně 2004/05 ve stoperské dvojici s nezkušeným Oleguerem, byla na něm vidět velká snaha pomoci nezkušenému spoluhráči. Neustále ho dirigoval a pomáhal mu tak v jeho začátcích. Puyol není žádný střelec, ostatně v sezóně 2004/05 se trefil jen jednou. Abychom tady netvrdili, že je to hráč bez chyb, tak jedna zajímavost. Zatím snad nikdy nedokázal uhlídat "El Niňa", nebo-li Fernanda Torrese, kterému se proti Barce v posledních letech daří jako nikomu jinému na světě. Puyol označuje Torrese jako jednoho z nejlepších hráčů na světě, proti kterým kdy hrál. Carles v mládí nějaký čas působil v roli brankáře. Kvůli zdravotním problémům se musel přesunout do pole, což je jedině dobře. Bylo to na příkaz doktora, kterého ale Carles přesto nechtěl poslechnout a pozici změnil až tehdy, když mu jeho matka sebrala rukavice. Vybral si roli útočníka, ale ani tato pozice pro něho nebyla konečná. Fanoušci i experti tvrdí, že kdyby se zranil nebo byl vyloučen Victor Valdés a trenér Frank Rijkaard by už neměl k dispozici střídání, do branky by se s jistotou postavil Carles.

Do obrany dali Puyola až trenéři juniorky Barçy a rozhodně to bylo skvělé řešení. Trenéři ho vypátrali na jeho rodném hřišti a přivedli ho do Barcelony. V roce 2001 ho chtěl Louis van Gaal odeslat na hostování do Málagy, ale těsně před dohodou z toho naštěstí sešlo. V roce 2005 podepsal Carles s Barçou nový kontrakt, který měl trvání až do roku 2010. V roce 2000 se zúčastnil olympiády v Sydney, kde spolu se spoluhráči získal stříbrnou medaili. V roce 2000 mu trenér španělské reprezentace José Antonio Camacho dal šanci v zápase s Holandskem, který ovšem Španělé prohráli 1:2. Puyol se zúčastnil Euro 2004 i MS v letech 2002 a 2006. I když Barcelona dostala za Puyola už mnoho lákavých nabídek, nemíní ho prodat a navíc Carles chce zůstat v katalánském velkoklubu až do konce kariéry. Podle jeho slov chce skončit tam, kde začal.

Carles Puyol není v žádném případě takový katalánský nacionalista jako například jeho Oleguer. Otázku, zda by chtěl více hrát za španělskou či katalánskou reprezentaci nechává bez odpovědi. Uniká i politickým otázkám, které na něj novináři směřují. Carles bez problému přiznává, že když přišel do prvního týmu Barçy, tak se chtěl nechat ostříhat, ale matka ho přesvědčila svojí otázkou: "Synku, jak já tě poznám v televizi?" vzpomíná dodnes se smíchem na tváři Carles. Jako kapitán dovedl Barçu dvakrát k ligovému vítězství, ve španělském superpoháru tým pod jeho vedením triumfoval také dvakrát a navíc se spoluhráči přidal do barcelonského muzea trofej nejcennější – „ušatý“ pohár za vítězství v Lize mistrů.

Sezóna 2006/07 pro něho skončila tragicky, nejen že jeho tým nevyhrál ani jednu trofej, ale v posledním zápase ročníku si poranil koleno a čekala ho operace. Bylo to vlastně první vážné zranění, které kapitána Barcelony v kariéře potkalo. Po návratu z marodky nepodával Puyol tak perfektní výkony, jako v minulých sezónách a nepomohlo mu ani časté stěhování se z postu středního na pravého obránce. Svoji pravou tvář ale Carles ukázal na EURU 2008, kde patřil k nejlepším obráncům na turnaji a se svým Španělskem vybojoval zlatou medaili.