Vedení klubu

Současný prezident FC Barcelona Joan Laporta i Estruch se narodil 29. června 1962 v Barceloně. Na nejvyšší pozici ve vedení klubu vystoupal po vítězství v prezidentských volbách, to se psal rok 2003. Stal se tak nástupcem Joana Gasparta, který byl jedním z těch, kteří se přičinili o jedno z nevydařených období více jak stoleté historie klubu. Je ženatý, s manželkou Constanzou má tři děti – Pola, Guillerma a Joana.
Laporta je jedním z nejmladších prezidentů v historii klubu. O prezidentské místo se v roce 2003 utkal s mnoha silnými kandidáty, jako například Lluís Bassat, Jaume Llauradó, Josep Martínez-Rovira, Josep Maria Minguella nebo Jordi Majó. Díky své kampani se Laportovi a jeho spolupracovníkům podařilo získat nadpoloviční většinu hlasů a zvítězit tak v prezidentských volbách. Jak se později ukázalo, mnoho lidí uvěřilo Laportovu slibu o tom, že na Camp Nou přivede Davida Beckhama – v té době záložníka Manchesteru United, který však měl problémy s manažerem Fergusonem a byl na odchodu z klubu. Beckham však nakonec zamířil k největšímu rivalu Barçy - Realu Madrid.
Jako náhradu za Angličana si Laporta vyhlédl Brazilce Ronaldinha, který v té době oblékal dres Paris-SG. Brazilcovy skvělé výkony byly hlavním důvodem, proč se o nesplnění Laportova slibu nemluvilo moc hlasitě… Jak už bylo řečeno, Laporta na pozici prezidenta nahradil Joana Gasparta, který rezignoval v únoru 2003. Po něm se do léta ujal funkce dočasný prezident Eric Reyna, který na počátku května … také rezignoval. V té době se FC Barcelona dočasně ujala určená komise, vedená Joanem Trayterou. Nedlouho poté začaly kampaně jednotlivých kandidátů, v polovině června se už konečně dostalo na oficiální volby nových představitelů klubu.
Joan Laporta je bývalý sponzor a lídr platformy Elefant Blau, která v roce 1998 představila projekt sesazení Josepa Lluíse Núňeze z prezidentské židle. Tím si Laporta zajistil velkou popularitu mezi fanoušky. Ve volbách konaných v roce 2000 ještě nekandidoval, ale pomáhal jednomu z kandidátů – Lluísi Bassatovi, který se o tři roky později stal jeho hlavním soupeřem. Laporta je symbolem nové úspěšné éry "Blaugrana". Za jeho vládnutí se klubu daří jak na sportovním, tak i ekonomickém poli. První Laportova sezona v roli prezidenta skončila pro fotbalový tým druhým místem v ligové tabulce po neuvěřitelné "stíhací jízdě" v druhé polovině soutěže.
V létě roku 2004, tedy po první Laportově sezoně v roli prezidenta, klub přivedl sedm nových hráčů, což rozhodně není malé číslo. Mezi nimi byli například Edmílson, Deco, Samuel Eto´o či Švéd Henrik Larsson. Toto výrazné doplnění kádru bylo velmi povedené, dá se říct, že Barça je od té doby pro soupeře jen těžko porazitelná. Ohledně Joana Laporty se mnohokrát spekulovalo, že on je ten, kdo chce na posvátný barcelonský modročervený dres dostat jméno sponzora, ze kterého by sice klub dostával každým rokem okolo dvaceti milionů eur, ale fanoušci by tuto změnu zřejmě nestrávili.
Další vítězné prezidentské volby Laporta absolvoval v roce 2006 a byly to volby velmi nečekané. Podle klubových stanov "barcelonský rok" končí posledním červnovým dnem a tak podle rozhodnutí soudu Laportův první rok v klubu trval jen několik červnových dní. Před sezonou 2006/07 Laporta posílil Barçu o další skvělé hráče, z Chelsea přivedl Eidura Gudjohsena, ze "Staré dámy" Gianlucu Zambrottu a Liliana Thurama, z hostování v FC Sevilla se navíc vrátil Javier Saviola.

Sportovní ředitel: Txiki Begiristain

Aitor Begiristain, který je přezdívaný jako "Txiki", je sportovním ředitelem FC Barcelona. Txiki se narodil 12. srpna 1964. Během své fotbalové kariéry oblékal dresy mimo jiné i několika velkoklubů, jako například Deportiva La Coruňa či FC Barcelona, kde hrál ve své době skvěle.
Txiki je v Barceloně velmi důležitou osobou, spoléhá na něho nejen prezident Laporta, ale i trenér Frank Rijkaard. Právě on je prvním člověkem, který promlouvá s případnými posilami Barçy. Na této pozici nahradil Sandra Rosella, který odešel po sezoně 2004/05, důvodem byl nesouhlas s názory prezidenta Laporty a jeho blízkých spolupracovníků. Txiki byl i ten, kdo se zbavil Argentince Juana Romána Riquelmeho po tom, co s ním začaly být problémy.<> Aitor Txiki Begiristain je v klubu zodpovědný za přestupy. To on promlouvá s hráči, jejich agenty či zástupci jiných klubů a také vyjíždí na území jiných kontinentů, aby viděl v akci mladé a perspektivní hráče, kteří by v budoucnu mohli obléknout barcelonský dres.

Další členové vedení:

Albert Vicens i Rahola – první viceprezident
Alfons Godali i Martínez – viceprezident
Marc Ingla i Mas - viceprezident
Ferran Soriano i Compte - viceprezident
Xavier Cambra i Vergés - sekretář
Jaume Ferrer i Graupera – finanční hospodář
Joan Boix i Sans – člen vedení
Alfonso Castro i Sousa – člen vedení
Josep Cubells i Ribé – člen vedení
Joan Franquesa i Cabanas – člen vedení
Evarist Murtra i de Anta – člen vedení
Albert Perrín i Calvet – člen vedení
Antoni Rovira i Monjo – člen vedení
Josep Lluís Vilaseca i Requena – člen vedení
Claudia Vives-Fierro i Planas – člen vedení
Rafael Yuste i Abel – člen vedení